Táborová kronika 2020:

Den první: Sherlockova výzva

Už jste to slyšeli? Sherlock Holmes už se necítí zrovna nejmaldší a ohlásil plánovaný odchod do detektivního důchodu. Jeho odchod jistě otřese světem kriminalistiky, který Sherlock během své kariéry změnil k nepoznání. Aby se ale zločinci moc neradovali, rozhodl se Sherlock najít svého nástupce jakožto nejlepšího detektiva na světě.

Jeho volání vyslyšelo mnoho nadějných mladých detektivů, stejně jako pár zkušených harcovníků: Například Hercule Poirot, slečna Marplová, poručík Colombo nebo komisař Rex. V jejich společnosti jsme vyrazili na dlouhou cestu na venkovské sídlo paní Hudsonové, kde se budeme příští dva týdny snažit ukázat naše detektivní schopnosti.

Počasí, které nás přivítalo, nebylo z nejvlídnějších. Naštěstí je naše ubytování útulné a ani trošku do něho nezatéká. Zbytek prvního dne jsme strávili seznamováním se s místním okolím. Už se nemůžeme dočkat první zkoušky, kterou si nás Sherlock na zítřek jistě připravil.

Den druhý: Detektivní seznamka

Od dnešního dne píší kroniku samotní malí detektivové - každý den ji má na starost jiný oddíl. Dnes se o ní postaral tým BÂTON, jehož patronem je proslulý belgický detektiv monsieur Hercule Poirot.

Včera jsme se po první noci v Líšnici probudili do chladného, deštivého a hlavně zabláceného dne. To nám ovšem náladu nezkazilo, protože jsme si hned dopoledne zahráli hry, vyzkoušeli naše detektivní schopnosti a rozřadili se do týmů. Odpoledne jsme sbírali dříví na táborák, u kterého jsme potom zakončili den.

Den třetí: Zatraceně ztracené ztrátolezy

Dnešní (lehounce poupravený) zápis do kroniky zhotovil tým WHATSONů, který vede zkušená anglická detektivka slečna Marplová.

Dnes jsme si po ranní hygieně a dobrém jídle dali "lehkou" lekci pro mozek. ŠIFRU! Bylo v ní psáno něco ve stylu, že naše detektivní schopnosti jsou na bodu mrazu. Ale my se nedáme. Zjistili jsme, že někdo ukradl ztrátolezy a ukryl je v blízkém lese. Tak jsme je tam šli hledat a trochu jsme se o ně s ostatními týmy poprali. A ještě jsme přišli na to, že nám někdo zanechal zprávu, že okolo tábora budou kolem 18. hodiny procházet lupiči. Takže jsme na ně SAMOZŘEJMĚ vytvořili pasti. Nakonec jsme chytili všechny čtyři lupiče. Teď jen čekají zamčení v naší osadě a budeme je vyslýchat.

Den čtvrtý: Podvodník s vodou

Zápis ze čtvrtého dne provedl tým s názvem STRÁŽCI ZÁKONA vedený zástupcem klasických amerických detektivů - poručíkem Columbem. (Zápis je opět lehoulililince poupravený.)

Dnešní den začal každodenním budíčkem, po němž následovala ranní rozcvička a sladká snídaně. Dopoledne bylo podle Sherlocka Holmese zjištěno, že "pitná voda", kterou jsme dostávali do tábora, byla pouze laciná voda vhodná spíše pro mytí řití. Což bylo také hlavním tématem dopoledne. Zbytek dne jsme tedy získávali pravou, nelacinou pitnou vodu a to nejprve v odpolední hře, kterou byly přístavy, a pak noční hrou, ve které jsme hledali vzácnou živou vodu.

BONUS
Pravidla hry "přístavy": Hra, při níž má každý hráč 4 životy a získává hrací peníze obchodováním mezi čtyřmi stanovišti a tzv. černým trhem. Pohybují se zde policisté (vedoucí), kteří když chytí hráče, tak mu vezmou jeden život a všechno nakoupené zboží.

Den pátý: Únos paní Hudsonové

Dojíždíme první rozjezdové kolo kroniky - dnešní záznam Vám přináší tým komisaře Rexe s názvem PSÍ STOPAŘI.

Dnešní den začal hlasitým probuzením, kde spousta dětí zařvalo: "budíček!" Pak na řadu přišla rozcvička a vzápětí jsme si všichni šli čistit zuby a hurá na snídani. Po snídani jsme se všichni připravili na výlet - museli jsme se vydat zachránit paní Hudsonovou, kterou chudinku unesli! Vedoucí nám přichystali svačinu a po chvíli jsme vyšli. Rozdělili jsme se na dvě skupiny podle týmů. Náš cíl cesty byla pláž u bobové dráhy na Pastvinách.

Jakmile jsme se na místě shledali s druhou skupinou, měli jsme za úkol zjistit, kdy se podává čaj (to byl tajný kód, který jsme vyluštili z šifer po cestě). Ptali jsme se různých lidí - někteří na nás koukali pěkně divně, ale někteří byli moc milí. Nakonec jsme se zeptali těch správných lidí a ti nám prozradili, že "čaj se podává ve 14:00 na dámských záchodech", kde byla uvězněna paní Hudsonová. Čtyři děvčata ze čtyř týmů ji šly zachránit. A podařilo se jim to.

Poté následovalo koupání s vedoucími a nakonec jsme se i projeli na bobové dráze. Jakmile jsme dojezdili, zase jsme se rozdělili na ty samé dvě skupinky jako na začátku a vyrazili jsme do Tábora. V táboře jsme si dali večeři a pak byla večerka.

(přeloženo ze psštiny)

Den šestý: Černý losos se mstí

Včerejší ráno bylo pro všechny účastníky tábora velmi přívětivé, neboť jsme se probudili do teplého a slunečného dne. Rozcvičkou byla pro tentokrát zábavná hra, na rozdíl od běžného protahování se a běhání. Aniž bychom to tušili, připravili jsme se při ní na nadcházející hru.

Po snídani, čištění zubů a trénování detektivních dovedností jsme se dozvěděli, že hlavnímu vedoucímu byly odcizeny čínské hůlky, kterými jí všechna jídla. Takže jsme museli doběhnout na místo popsané v textech z archivů starých cestovatelů, abychom se dostali do vesnic, kde k jedení jídla používají inovativní příbory. Našli jsme tam tři věci, ze kterých jsme museli vytvořit náhradu příboru a poté své výtvory představit ostatním prostřednictvím reklamy.

Po obědě jsme se pustili do pátrání po skutečných pachatelích a proto jsme si zahráli novou hru, ve které jsme zjistili jak asi vypadají zloději hůlek, členové zločinecké bandy zvané Černý losos. Fungovalo to vlastně jako tichá pošta, jeden stál u obrázku a popisoval jo, další si to předávali až to došlo na konec a poslední zakreslil na základě těchto informací podobiznu podezřelého.

V další hře jsme získávali podrobnější informace o dané osobě a ty nás dovedly až na místo, kde zločinci ukryli hůlky.

Pak následovala speciální večeře! Lišila se od ostatních tím, že jsme si ji museli vysloužit - byly totiž burgery. Například pro získání REXburgeru bylo potřebné poprosit o něj ve psštině.

Motto dne: Bez práce nejsou burgery!

- tým BÂTON (zkráceno a upraveno)

Den sedmý: Návštěva ze Scotland Yardu

Po ranní rutině jsme se šli připravit na příjezd vrchního superintendanta Battla ze Scotland Yardu - tím způsobem, že jsme naše těla zbavili nečistoty.

Po dopolední očistě jsme přivítali s otevřenou náručí pana superintendanta. Společně s ním jsme objevili naší novou odpočinkovou místnost. Pan superintendant poté dostal chuť na menší exotickou svačinku. Tak jsme se vlídně a "dobrovolně" nabídli, že mu nalovíme naše místní brouky. Po náročném lovu jsme si dali zasloužený oběd a odpočinek.

Po užitém odpočinku jsme se jako včely rojili v lese, abychom panu superintendantovi ukázali naše taktizování. Pan superintendant měl i svůj vlastní prověřovací tým.

Pak jsme podruhé za dobu našeho pobytu vykonávali právní činnost ohledně případů různých detektivů.

Po našich soudech pan superintendant odjel a my měli volnou chvíli na naše oblíbené kasino. Za vydělané fufníky (hrací peníze) jsme si mohli nakoupit různé cukrovinky a drinky v blízkém baru U Růžového pantera. Po uzavření kasina jsme udělali naši večerní hygienu a uložili se do našich loží, aby jsme měli sílu na další vyšetřování.

- tým WHATSON

Den osmý: Skandál v Líšnici

Ráno jsme vylepšovali své detektivní schopnosti. Třeba náš tým měl dnes balistiku pod vedením Jelena a stříleli jsme ze vzduchovky.

Po tom byla hra, kdy jsme si museli zapamatovat různá slova a pak z toho vznikl telegram. Vedoucí, převlečení za stařenky, nám to chtěli překazit a to tak, že jakožto slepé a zapomnětlivé stařenky nás žádali o pomoc v různých činnostech. Pokud jsme odmítli pomoci, tak volali "POMOC!" a přijela policie, která nám dala nějaký trest. Hrálo se to na čas, takže některé týmy neměly ani doplněná všechna slova. Přesto jsme se z telegramu dozvěděli, že jeden z našich detektivů je v nesnázích, jelikož mu byla ukradena lehce kompromitující fotografie.

Poté, co jsme přišli do tábora, nás čekal oběd a pak další hra. Jakožto detektivové jsme se dostali na zahradu našeho hledaného pachatele, kde měl ke sloupu uvázané hlídací psy. Snažili jsme se dostat ke sloupu, kde byly rozházené papírky, které jsme měli za úkol posbírat.

Další hra byla velice zdlouhavá, jelikož jsme dostali mapu a vydali se na dlouhou cestu. Po cestě byly na papírkách napsané otázky s výběrem tří odpovědí, na které jsme museli správně odpovědět. Všechny správné odpovědi pak ukázaly heslo, které otevřelo zločincův sejf, ve kterém byla schovaná ukradená fotografie.

BONUS: Kontrolní otázka pro čtenáře kroniky - Víte, jak se jmenují všechny naše týmy?
(odpovědi můžete zasílat v dopisech a pohledech ☺)
- tým STRÁŽCI ZÁKONA (jemně doplněno)

Den devátý: Zkouška fyzických zdatností

Na tento den jsme se všichni těšili, protože byl každodenní turnaj detektivů, kde si měří síly. Jakmile jsme se nadlábli, vyrazili jsme do Líšnice na kurty, kde turnaj započal. Ti nejstarší z nás také cestou nesli olympijský oheň.

Dorazili jsme na určené místo, kde jsme oheň předali Sherlockovi a ten zapálil "velký" zahajovací oheň. Na místě bylo hodně sportovních aktivit, například ringo, líný tenis, mölky, petanque a další. Nečekali jsme, že nám přivezou oběd až na sportoviště, ale stalo se tak.

Celý den probíhaly různé hry ale vyvrcholením byla přehazka. Po skončení přehazované jsme se opět vrátili do tábora, kde jsme se šli koupat do ledové řeky. Vyhlášení her proběhlo u táboráku, kde byly i stupínky vítězů. Byl to skvělý a příjemný den.

Později k večeru jsme byli pověřeni úkolem zjistit, co má Moriarty za lubem. Úkol jsme splnili a už víme, co plánuje.

BONUS: recenze - Vedoucí na bojovce podali velmi úžasný herecký výkon, za který by si zasloužili Oskara.
- tým PSÍ STOPAŘI

Den desátý: Moriarty vystupuje ze stínů

Včerejší noci jsme se v přestrojení dostali k Moriartymu, úhlavnímu nepříteli Sherlocka Holmese. Zjistili jsme, že se chystá Sherlocka zabít! Chytře jsme se pro to na oko přidali do jeho bandy. Teď jsou z nás špioni. Abychom však nebyli odhaleni, musíme poslouchat alespoň některé Moriartyho rozkazy a předstírat, že jsme zločinci tak jako on. Proto jsme dnes - po mytí řití a cvičení dovedností - museli vykrást banku! Ale jen tak na oko, ve skutečnosti jsme si pytle se zlatem kradli navzájem mezi týmy. Ačkoli to bylo vyčerpávající, nepřestáváme být ve střehu a ostražitě čekáme na další Moriartyho tah...

(Pod dohledem Moriartyho je težké psát kroniku v utajení, proto se tohoto úkolu prozatím opět zhostili vedoucí)

Den jedenáctý a dvanáctý: Moriarty volá své poskoky

Dnes ráno jsme dostali vzkaz zašifrovaný Moriartilkou! To může znamenat jen jediné - hra začíná! Moriarty nám napsal povolávací dopis, ve kterém nás vyzval, abychom za ním přišli a pomohli mu s realizací jeho ďábelského plánu.

Vzkaz byl však nad míru podezřelý - možná je to jen zástěrka, možná, že tuší naší zradu a tak nás povolal jen proto, abychom vyklidili tábor a nechali Sherlocka v táboře na holičkách. Pro jistotu jsme se tedy rozdělili na dvě skupiny. Ti větší (a udatnější) z nás vyrazili na dlouhou cestu za Moriartym a museli jednu noc přespat v jeho špinavém doupěti. Ti mladší (a statečnější) se také vydali na cestu, ale na konci dne se strategicky obrátili a vrátili se zpátky do tábora, aby ochránili Sherlocka v případě, že by na nás Moriarty nastražil léčku.

Samozřejmě jsme se nemýlili, byla to léčka. Na konci své strastiplné cesty našli starší detektivové jen prázdné doupě - Moriarty nikde. Ovšem ani v táboře, kde mladší vyšetřovatelé stavěli pro Sherlocka a jeho přátele obranné pevnosti, se Moriarty neukázal. Jeho plán je zřejmě mnohem sofistikovanější, než jsme čekali. Nezbývá než dál vyčkávat a zůstat ve střehu...

Den třináctý: Veličenstvo v nesnázích

Dnes ráno proběhly na našem nádvoří oblíbené trhy. Z veselého obchodování nás ovšem vytrhla zpráva, že věci se dávají do pohybu. Moriarty hodlá dnes večer spustit svůj pekelný plán!

Abychom zjistili, co má za lubem, museli jsme vyřešit sérii zapeklitých hádanek, které nás dovedly až k Sherlockovu informátorovi. To ovšem nestačilo, protože informátor nám odmítl vydat podrobnosti jen tak zdarma. Museli jsme mu za to donést jinou tajnou informaci, a tak jsme zbytek dopoledne obcházeli členy Sherlockovy tajné informátorské sítě, abychom žádanou zprávu dostali.

To, co jsme se dozvěděli, nás všechny naprosto šokovalo - Moriarty plánuje unést Její Veličenstvo královnu! Okamžitě jsme se vydali za ní do paláce, abychom jí varovali. Museli jsme se ovšem nejprve dostat přes řadu královských úředníků a to nám naneštěstí zabralo spoustu času, takže jsme se na královninu audienci probojovali až na poslední chvíli.

Sotva jsme před královnou stihli pokleknout, přijeli maskovaní zločinci a vyfoukli nám královnu přímo před nosem! Nemohli jsme nic dělat, všechno se událo hrozně rychle! Z toho jistě kouká spousta problémů…

Den čtrnáctý: Poslední soud

Stala se hrozná věc! Na ranním nástupu přijeli příslušníci Scotland Yardu a zatkli Sherlocka Holmese za podezření z únosu královny! V tom má jistě prsty Moriarty. Zřejmě opatřil spoustu falešných důkazů proti Sherlockovi. Nezbylo nám, než se vydat na dlouhou cestu najít pravé usvědčující důkazy a obrátit podplacené svědky na naší stranu.

Nakonec se nám povedlo najít dostatek stop a pomoc nebohým vydíraným svědkům. To ovšem nestačilo - museli jsme o Sherlockově nevině převědčit také nejvyššího soudce.

Na velkém soudu, kde Moriarty obžaloval Sherlocka z únosu Jejího Veličenstva, jsme museli vyvrátit falešné stopy a obhájit vlastní nalezené důkazy. Nakonec se nám se zapojením našich detektivních znalostí a schopností, které jsme celé dva týdny trénovali, povedlo usvědčit z únosu Moriartyho a ten nám pak ze samého rozhořčení omylem prozradil, kde je královna.

Její Veličenstvo nám mnohokrát děkovalo za záchranu a pozvalo nás na slavnostní hostinu. Byl to perfektní program na náš závěrečný večer a moc jsme si to užili!

Den patnáctý: Případ uzavřen

Moriarty je za mřížemi, náš úkol je splněn. Pomohli jsme paní Hudsonové uklidit letní sídlo. Pak jsme se se slzami v očích rozloučili s místem, kde jsme uplynulé dva týdny neúmorně bojovali proti zločinu a vydali jsme se na cestu domů.

Na prožité dobrodružství nikdo z nás hned tak nezapomene a po letním sídle a našich kamarádech detektivech se nám bude celý rok nesnesitelně stýskat ♥