121.PS BOR - Bratrstvo Opravdových rytířů

Den první: Hrozivá věštba

Před několika týdny jsme dostali dlouho očekávaný dopis - pozvání na každoroční věštbu do Delfské věštírny. Takovou čest nelze odmítnout, proto jsme se tam dnes vypravili. Důležitost tohoto místa ukazovalo to, že i sám Zeus společně s celým olympským panteonem přišel také.

Věštba ale nedopadla vůbec tak, jak bychom si přáli. Očekávali jsme vizi dlouhých let v míru, pokoji a hojnosti. Místo toho nás vyděsil výjev plný válek, utrpení, hořících měst a řádících monster. V tom nemůže mít prsty nikdo jiný než Hádés, Diův vlastní bratr, který mu závidí božský trůn a rád by na zemi vládl sám. Zeus nás proto povolal všechny k Olympu, odkud se pokusíme Hádovy plány překazit.

Cesta k Olympu byla dlouhá, ale nakonec jsme všichni úspěšně dorazili do cíle. Tam už na nás čekala útulná vesnička, kde jsme se rychle ubytovali. Ještě jsme si stihli zahrát několik her na seznámení a pojedli lahodnou večeři, a pak už jsme vyčerpaně upadli do našich loží. Zítřek bude jistě ještě náročnější než dnešek, tak se nám pořádný spánek jistě hodí.

Den druhý: Božská přízeň

Cíl dnešního dne byl už od rána jasný: dokázat olympský bohům, že jsme hodni jejich přízně a skutečně jim dokážeme pomoci v boji proti Hádovi a jeho monstrům. To se nám nakonec skutečně podařilo. Ale popořadě:

Dopoledne jsme museli zjistit, kteří z bohů jsou nakloněni kterým městským státům. Sešli jsme se tu totiž jako zástupci čtyř nejvýznamnějších řeckých měst: Atén, Sparty, Efezu a Théb. Občané každého z městských států si našli své bohy v okolí naší vesnice. Zdálo se že jsou nám nakloněni, ale ještě jsme museli na jejich počest připravit na večer rituální oheň.

Odpoledne jsme trávili v přilehlých hvozdech, kde jsme těžili dřevo pro večerní hranici. Práce to byla namáhavá, ale bavila nás a dřeva máme nyní zásobu na dlouho dopředu. Došlo i na hrdinské výkony, například Aleš přitáhl sám kládu o dost těžší, než je on sám.

Večer jsme se u ohně bavili dramatizovanými příběhy ze života našich bohů a došlo i na rituální obětiny. Nakonec jsme dlouho do noci pěli písně u kytary a ukulele, než jsme se zaslouženě odebrali na kutě.

Den třetí: Ofeus

Když bardovi Orfeovi zemřela jeho žena Eurydika, dlouho truchlil a naříkal. Potom se odhodlal k něčemu, co před ním ještě žádný jiný smrtelník nevykonal. Vypravil se do podsvětí, kde si chtěl od tamního vládce Háda vyprosit Eurydičin život zpět.

Když jsme se o jeho pošetilé cestě dozvěděli, nemohli jsme nezakročit. Sami moc dobře víme, jak proradný a zlý Hádés je a že Orfeus nemá nejmenší šanci uspět. Naopak, pravděpodobně zaplatí svým životem.

Vydali jsme se po Orfeových stopách, abychom ho varovali. Museli jsme uplatit převozníka Chárona sbírkou vzácných brouků, aby nás převezl přes řeku Styx. Orfea jsme zachránili ze spárů tříhlavého psa Kerbera a jen tak tak s ním dokázali utéct z podzemní říše. Na denní světlo jsme vylezli pěkně zašpinění, zítra s tím musíme něco udělat.

Den čtvrtý: Prométheus

Ráno jsme začali luxusní koupelí v našich lázních, abychom ze sebe smyli špínu a prach z podsvětí V lázni nám bylo tak krásně, že jsme se koupali až do oběda.

Před nedávnem Zeus vzal lidem oheň, jako trest za lidské hříchy a nespravedlnost. Jediný ochotný postavit se Diově vůli byl hrdina Prométheus, který nás požádal o pomoc. Nelíbí se nám sice jít proti Diovi, ale lidstvo by bez ohně bylo ztraceno. Takže jsme souhlasili.

Společně jsme s Prométheem pronikli až mezi olympské bohy a dokázali oheň ukrást. V duté holi jsme ho odnesli a vrátili zpět lidem. Zeus, když se to dozvěděl, spustil liják a snažil se tak náš oheň uhasit. Zatím se nám ho daří udržovat, ale snad už brzy přestane pršet.

Den pátý: Průzkumná výprava

Po náročných prvních dnech, kdy jsme pomohli mnohým hrdinům a zasloužili se o dočasný klid a mír na našem území, jsme se rozhodli vydat se pro změnu dále na východ až k dalekým břehům Egejského moře, abychom potkali další slavné hrdiny a při té příležitosti si užili také trochu legrace při dovádění v moři.

Bohužel Poseidon neměl dnes úplně dobrou náladu, a seslal na nás déšť a navíc aquapark, do kterého jsme se vydali, obsadili Peršané. Koupání jsme se tedy prozatím nedočkali, ale místo toho jsme se podívali do místního unikátního muzea hraček a večer se šťastně vrátili domů.

Den šestý: Perseus

Mladý a odvážný princ Perseus se vypravil do světa pro hlavu strašlivé gorgony jménem Medusa, jež má místo vlasů jedovatá háďata a každý zkamení, kdo by si troufl jen pohlédnout do její ohyzdné tváře.

Pomohli jsme mu získat kouzelné předměty potřebné k dopadení Medusy a chytit létajícího koně Pegase. Pak jsme se spolu s Perseem vydali pro hlavu Medusy. Po urputném boji jsme jí přece jen získali a Perseus s její pomocí na zpáteční cestě porazil strašlivého Krakena, protože ani sám Kraken nedokázal odolat mocnému kouzlu Medusy a proměnil se v obrovskou kamennou sochu.

Den sedmý: Odyseovo putování

Dnes jsme narazili na velkého řeckého hrdinu Odysea, který se vracel domů po úporné Trojské válce. Osud mu však připravil na cestě všemožné nástrahy a nečekané překážky.

Za pomoci krále Aiola jsme pochytali nepříznivé větry, které nás chtěly zahnat od břehů Odyseovy rodné Ithaky. Zrušili jsme kletbu proradné kouzelnice Kirké, která nás chtěla proměnit ve vepře a na krátký čas se jí to také povedlo. Museli jsme proto obchodovat po blízkých ostrovech a nakoupit nejrůznější věci pro nešťastné vepříky. Nakonec všechno dobře dopadlo, dokázali jsme se proměnit zpět v lidi a uspořádali hostinu na oslavu.

Den osmý: Cesta do Ithaky

Hned ráno jsme se vydali znovu na cestu k Odyseově rodné Ithace, kde na něj čekala jeho žena Penelopa a syn Telemach.

Po překonání všech nástrah v podobě obrů lidožroutů, kyklopů, mořských příšer a sirén , duší z podsvětí a dalších (a za nepřízně boha Poseidona) jsme se přeci jen na ostrov doplavili. Bez větších potíží jsme pak všem dokázali Odyseovu totožnost ve zkoušce královny Penelopy. Tak se Odyseus šťastně navrátil na milovanou Ithaku a celá rodina se opět po dlouhých letech šťastně shledala.

Den devátý: Theseus

Když se Theseus dozvěděl pravdu o svém původu, chtěl se vydat do světa za svým královským otcem. Nejprve však musel spolu s námi splnit otcovu zkoušku a odvalit velký balvan, pod kterým měl schované střevíce a meč na cestu.

Na našem dalším společném putování jsme odhalili a překazili plány proradného obra Prokrusta.

Theseus se ještě vypravil na Krétě zabít Minotaura. To už ale bylo pozdě, takže my jsme mu jen popřáli mnoho štěstí a odebrali se na kutě.

Den desátý: Olympiáda

Po dlouhé a náročně cestě do Athén jsme všichni přišli zaprášení a zpoceni, a tak jsme s díky přijali nabídku krále Aiga na koupel v jeho horských lázních. Během dopoledně jsme se také věnovali kultuře, především malířství, sochařství a divadlu.

Odpoledne jsme se dozvěděli, že Theseus Minotaura skutečně skolil a král na jeho počest uspořádal velkolepé hry s turnajem v ringu a vybíjené. Společně i proti sobě jsme se sportovně utkali a všichni jsme oslavovali vítěze. Dokonce k nám sestoupili i olympští bohové a utkali se s námi v zápase. Bohové jsou ale neporazitelní, takže není divu že jsme nakonec prohráli.

Táborová kronika 2018: