BOR

Přihlášení:

Přihlásit

Partneři:

Táborová kronika 2017:

15.7.2017

Den první

Už několik týdnů se nemluví o ničem jiném. Na různých místech světových oceánů dochází k nehodám dopravních lodí s něčím tajemným a neznámým. Nikdo s jistotou neví o co se jedná, ale stále více se objevují teorie o obrovských podmořských netvorech, kteří kdo ví proč vyplavali z neprobádaných hlubin a teď útočí na lodě.

Jakkoli se tato myšlenka může zdát přitažená za vlasy, Aliance Lodních Dopravních Společností se rozhodla že tuto možnost prověří. Svolala tiskovou konferenci, které se účastnili i přední světoví biologové specializující se na nejrůznější obrovské podmořské živočichy. Jejich úkolem bude pomoci netvora najít a zevrubně ho prostudovat. Na tiskové konferenci se sice mezi sebou trochu pohádali, ale nešlo o nic horšího než vášnivou vědeckou rozepři.

My jsme ani na minutku nezaváhali a k výpravě jsme se přidali jako plavčíci a pomocníci na lodi. Do přístaviště Port Líšnice jsme dorazili sice trošku zmoklí, ale za to plní vzrušení z toho co nás bude čekat za dobrodružství. Chvilku nám trvalo zajistit si vstup do samotného přístaviště a pak jsme ještě museli dokázat že jsme protřelí mořští vlci (například jíst zelí proti kurdějím nebo ukázat že snadno vyšplháme do strážního koše), ale nakonec jsme všichni uspěli. Dostali jsme kabiny na lodi a úplně vysílení mohli ulehnout. Zítra vyplujeme a třeba dlouhé měsíce nespatříme pevninu.

16.7.2017

Den devadesátý sedmý

Po kdoví jak dlouho jsme bezcílně putovali křížem krážem po světových oceánech a pronásledovali každou zprávu o zahlédnutí netvora. Většina z nich, možná všechny, jistě nebyly víc než jen pověry. Sice se nám občas podařilo spatřit tu a tam nějakou kosatku, mantu nebo krakatici, ale nic co by bylo alespoň vzdáleně tak velké nebo silné aby to mohlo ohrozit dopravní loď.

Ke zvratu došlo dnes odpoledne. Nejdříve jsme před lodí zahlédli něco jako velkou temnou skvrnu. Když se přiblížila, poznali jsme že je to stín něčeho obrovského pod hladinou. Konečně jsme našli tvora po kterém jsme tak dlouho pátrali. Neměli jsme z toho ale velkou radost, protože se řítil přímo proti nám. Náš koráb sice nebyl žádná křehká bárka, ale netvor ho nárazem skoro přepůlil. Zachránili jsme si holé životy skokem přes palubu, zatímco se náš koráb potápěl.

Museli jsme několik hodin šlapat vodu, ale nakonec jsme dokázali najít malý ostrůvek a vyšplhat se na něj. Neměl víc než 100 metrů v průměru. Z trosek lodi vyplavených na břehu jsme si pro zahřátí udělali oheň. Za chvíli se stalo něco neuvěřitelného: kousek od nás se v zemi otevřel poklop a vystoupil z něj muž v uniformě kapitána. Vypadal velmi překvapeně že nás vidí, podobně jako my jsme byli překvapeni z něj.

Představil se jako kapitán Nemo. To, co jsme považovali za ostrov, byla ve skutečnosti jeho podmořská loď, ponorka Nautilus. Chystal se právě potopit pod hladinu, když mu jeho lodní přistroje začaly hlásit podivné údaje a on je šel zkontrolovat. To bylo naše štěstí, ještě že jsme rozdělali oheň. Kapitán Nemo nás zavedl do Nautila a nabídl nám možnost ho doprovázet na jeho podmořských dobrodružstvích. Takovou nabídku nejde odmítnout, a tak jsme rádi a vděčně přijali. Uvidíme jaké dobrodružství pro nás má na zítřek náš záhadný kapitán nachystané.

17.7.2017

Den devadesátý osmý

Kapitán Nemo měl sice na Nautilu nějaké zásoby jídla, ale určitě ne dost pro tak velkou skupinu jako jsme my. Nezbývalo nám proto nic jiného než obstarat si jídlo další. Naštěstí jsou mořské hlubiny obrovskou zásobárnou jídla a poskytly nám tak výbornou příležitost procvičit si naše lovecké schopnosti.

Nachytali jsme si snídani, ulovili nespočet chobotnic a dokonce i lapali ryby do vlastních úst. Jen skuteční lovci jsou schopni takových činů, a my jsme víc než dokázali že mezi ně patříme.

18.7.2017

Den devadesátý devátý

Kapitán Nemo je mistrný navigátor a dokáže Nautilus provést těmi nejužšími průsmyky a nejhlubšími příkopy. Někdy je ale i on krátký na rozmary přírody. Jako například dnes, kdy nás neočekávaně zastihl odliv a my jsme uvízli na mělčině.

Museli jsme postavit vory a přeplavit se na blízký ostrov. Cestu nám komplikovaly silné větry od moře, které zvedaly vysoké vlny. Naštěstí jsme vory postavili dobře a na ostrov jsme šťastně dopluli. Co nás ale nejvíc potěšilo byl nález vodopádu a laguny s teplou vodou. Nemeškali jsme ani chvilku a užili si nádhernou koupel.

Občerstvení a posílení po očistě našich těl jsme pokračovali v průzkumu ostrova, zda nenajdeme něco co by nám pomohlo vyprostit Nautilus. Až do večera jsme nic užitečného neobjevili a museli se utábořit v džungli. Pořád se ale nemůžeme zbavit dojmu, že nás někdo pozoruje...

19.7.2017

Den stý

Nad ránem nás probudili zvláštní domorodci, kteří se kolem nás v noci srotili. Kosti a lebky, kterými byly ozdobeny jejich skromné oděvy, poměrně jasně prozradily co jsou zač. Lidojedi. Asi jsme měli postavit hlídky, ale netušili jsme že na nás číhá tak strašlivé nebezpečí.

Dokud se nenaskytne možnost se osvobodit, nezbývá nám než se jim podrobit. Tento kmen má zřejmě rád když je jeho kořist řádně vysportovaná, protože nás nutili hrát různé sportovní turnaje. To bylo hlavní náplní dne, už nám naštěstí nezbylo moc času zabývat se myšlenkami na to co nás čeká když včas neuprchneme. Večer se nám neusínalo snadno...

20.7.2017

Den sto první

Nehodlali jsme se jen tak smířit s osudem, který pro nás připravili lidojedi. Sice se k nám chovají slušně a dobře nás krmí, ale my víme proč. Proto jsme se rozhodli že nejlepší bude pokusit se utéct. nepozorovaně jsme se vyplížili z jejich vesnice a rychle se dali na úprk. jistě by se nám náš plán podařil, ale cestou jsme našli nádhernou lagunu, ve které jsme se nemohli nevykoupat. To se nám stalo osudným, protože lidojedi nás během koupele dostihli a my se museli vrátit zpět do zajetí.

Báli jsme se trestu, ale opak byl pravdou. Lidojedi pro nás uspořádali bohatou hostinu. Byli jsme tím příjemně překvapeni, než nám došlo že zítra budeme hlavním chodem pravděpodobně my.

21.7.2017

Den sto druhý

Situaci s lidojedy jsme nakonec dokázali vyřešit. V den hostiny, když už některé z nás natírali grilovací omáčkou, nás napadla spásná myšlenka. Náčelník lidojedů je vášnivý hráč ringa, a tak jsme ho vyzvali na zápas. Vsadili jsme se o naši svobodu a náčelník souhlasil.

Zápas to byl náročný. Lidojedi dlouho vedli, ale nakonec se nám podařilo zápas souboj a zvítězit. Lidojedům nezbylo než nás propustit na svobodu, a my se mohli konečně vrátit na Nautilus a setkat se s kapitánem Nemem.

22.7.2017

Den sto třetí

Ráno nás probudila obrovská rána. Nautilus se srazil s obrovskou olihní. Byla tak velká, že by Nautilus snadno slupla jako malinu. Nezbyla nám jiná možnost než se s ní pustit do nerovného boje. Naše obratnost a šikovnost nás zachránila, a po velké bitvě se nám podařilo olihni utnout její chapadla.

Olihní chapadla jsou velká delikatesa. Jedno jsme si naporcovali a večer k jídlu upekli. Dlouho jsme si tak skvěle nepochutnali.

23.7.2017

Den sto čtvrtý

V noci Nautilus obklopilo nekonečné hejno měkkýšů. Obsypali lodní průzory, zacpali vzduchové vpustě a zablokovali lodní šroub. Byli jsme ztraceni, a zas jednou jsme museli bojovat o svůj život. Plavba s kapitánem Nemem je zřejmě plná dobrodružství a nebezpečí.

Museli jsme si obstarat zbraně proti měkkýšům a pustit se s nimi do boje pěkně zblízka. Nebylo to snadné, ale i tentokrát jsme nakonec dokázali zvítězit. Jako mávnutím kouzelného proutku se rozjasnilo nebe a my se rozhodli využít toho nádherného počasí k několika snímkům celé naší posádky. Jistě nám v budoucnosti poslouží jako připomínka naší fantastické výpravy.

24.7.2017

Den sto pátý

Když jsme se dnes ráno probudili, zjistili jsme že plujeme obrovským potopeným antickým městem. Kapitán Nemo nám řekl že jsme objevili Atlantidu, bájný ostrov který se před dávnými dobami potopil na dno oceánu. Atlanťané byli známi svou vzdělaností a kulturou a my nemohli tuto příležitost se něčemu přiučit promarnit.

Celý náš den jsme trávili prohledáváním zatopených knihoven, prohlížením amfiteátrů a hledáním artefaktů této fascinující civilizace. Voda toho hodně zničila, ale i přes to jsme se dokázali k mnohým zajímavostem dostat. Spát jsme šli s radostným vědomím, že jsme přeci jen něco zachránili před zapomněním na hlubokém dně.

25.7.2017

Den sto šestý

Dnes ráno jsme připluli k tajemnému ostrovu, který není zakreslený na žádných námořních mapách. Kapitán Nemo rozhodl že bude třeba ho prohledat, jestli nám někde nehrozí nějaké nebezpečí. Rozdělili jsme se na větší a menší. Větší se vypravili hlouběji do nitra ostrova. Když se za nimi zavřela džungle, my ostatní jsme vyrazili jiným směrem podél pobřeží.

Nešli jsme dlouho, než jsme objevili oboru plnou záhadných a jistě dosud nikdy nikým nespatřených zvířat. Všechna byla velmi přátelská a nechala se od nás hladit i krmit. Strávili jsme v jejich přítomnosti celé odpoledne a odcházeli od nich až večer. Ani nás nenapadlo je ulovit sníst. A to je co říct.

26.7.2017

Den sto sedmý

Dnes se ze své výpravy vrátil zbytek naší skupiny. Museli zápasit s počasím, divou zvěří a dokonce nocovat hluboko v pralese, ale vrátili se plní zážitků a nových zkušeností. Neobjevili žádné nebezpečí které by na ostrově hrozilo Nautilu a jeho posádce. Místo toho našli nádherné scenérie, malebná údolí i nebezpečně vyhlížející horské štíty. Sami se podívejte jak se měli.

27.7.2017

Den sto osmý

Na dnešek si pro nás kapitán Nemo přichystal něco vskutku vzrušujícího - plavbu až na samotné dno Mariánského příkopu, nejhlubšího místa na celé Zemi. Ještě nikdo se nikdy neodvážil něčeho tak troufalého, ale kapitán jistě ví co dělá.

Cesta to nebyla snadná, ani krátká. Trvalo nám mnoho hodin sestoupit na dno, ale vyplatilo se. Viděli jsme mnoho podivných a obrovských živočichů, kteří si neproniknutelnou temnotu zvolili za své útočiště. Nebylo se čemu divit, mnoho z nich by nikdo v denním světle potkat nechtěl.

Výstup byl ještě delší než sestup, ale ukrátili jsme si čas divadelními scénami ze života našeho kapitána. Nemova historie je sice opředena mnoha tajemstvími, ale popustili jsme trochu uzdu fantazii a i sám Nemo nám nadšeně aplaudoval.

Kontakty

Email:
Vedoucí BORu:
Jára Štěpánek
737 200 415
jarastepanek@gmail.com
Číslo účtu:
1024347345/6100
IČ:
45248966

Klubovna

121.PS BOR
Jižní IV. / 10
Praha 4
141 00
mapa

Tábor

LT 121. PS BOR
Líšnice - Račovice
okres Ústí nad Orlicí
561 84